Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

L'Association martiniquaise des écrivains créolophones honore Jean Bernabé

Georges-Henri LEOTIN
L'Association martiniquaise des écrivains créolophones honore Jean Bernabé

Jean Bernabé, matjè kréyol.

 

    Sé pa Matnik selman ki vini an dey apré Jean Bernabé pati kité nou, sé tout kominoté langis(linguistes)  oliwon latè, ek espésialman sa ki ka fè wouchach asou lanng kréyol la.

    Men Jean Bernabé sé té an matjè kréyol tou, é nou pé di Krey Matjè Kréyol Matnik  ped an frè ;  machokay (littérature) kréyol la ped an metpies, Matnik, ped an véyadò (un éveilleur, une conscience).

    Non selman i té ka matjé limenm , men, adan tou dènié liv i  ékri,  i kité bon  zouti ba nou. Zouti pou nou travay lanng lan, pou nou machoké (travailler à la façon du forgeron, du machokè créole).

  • Adan Ranboulzay 2/Ecriture, lecture et facture lexicale du créole (L’Harmattan, 2017),  tout bagay la la : wouchach pou an model lékriti obidjoul, katjil asou manniè lanng lan ka woulé, pou mété déwò  pawolnef (paroles neuves : néologismes). Ranboulzay ka ofè nou an listwè kout (nouvelle) épi an ti  brètanmo kréyol fondal (mini dictionnaire de créole basilectal). An brètanmo pou ziganné (impulser, propulser, revivifier) lanng lan. An bel bwet zouti, pa selman pou matjè kréyol, men pou tout  kréyolopal (créolophones) toupatou asou latè.

    Jean Bernabé té enmen lanng lan i pasé tout lavi’y ka katjilé asou’y la, men sé pa té an moun épi an lespri étwet, fèmen asou koy kon an kalmason (colimaçon) adan an vié kotji (coquille).

I té sav wouchach asou kréyol sé an bagay ka wouvè lespri nou.

I té sav kréyol la sé kontel an flè adan gran jaden limanité, pa oblijé pli bel, men asiréman pa pli led ki anlot.

An sans tala, konba Jean Bernabé sé té an konba kont rasizm. Kréyol la wè jou   adan lanfè lestravay, adan djoubak (travail) bitasion. Men i ka chayé épi’y lespri épi tjè (sensibilité) ki lakay tout moun. Sé an lariches limanité ki merté respé. Sa sé an gran lison, an gran montray, ki adan tout djoubak Bernabé a.

*

Nou  ké  bout épi dé pawol i matjé an koumansman lézanné  1980, adan  Matinoia (andidan  Anthologie de la nouvelle poésie créole, Ed. Caribéeennes 1984) :

« Gadé mwen o gadé mwen

Ka atann

Tou piti tou fwet anba an fifin lapli ki poko menm ka bay. »

(….)

« …Sé adan pou bay adan, avan chouval difé lanmò rivé jwenn nou . Mi yo ka vini ovantatè, bazou kalé ka voyé tjim ka swé laswè tout dyenndan déwò.(..) »

*

    Lonnè épi Respé ba Marie-Françoise tou, ki maché toulongalé, (pasé an dimi siek souplé !) kantékant épi véyadò  a, avan i pran chimen lakay Man Moun : lakay pèsonn, lanmézon tout moun.

*

                            Georges-Henri  Léotin, prézidan Krey Matjè Kréyol Matnik 

                                (Association d’écrivains en langue créole de la Martinique).

___________________

Photo : Jean Bernabé épi Gertrude Seinin, « Lannuit La Kréyolité », atè Chelchè, juen 1990.         

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.

Pages