Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

MOUN KAYENN, MOUN MAKOURYA, MOUN MO PEYI

MOUN KAYENN, MOUN MAKOURYA, MOUN MO PEYI

{{
_ VOTÉ POU TO PÉI
_ VOTÉ POU LAGWIYANN
_ VOTÉ POU TO KÔ
_ VOTÉ ACHILLE Armand
_ [Iméy : LAGWIYANN059430@hotmail.com->LAGWIYANN059430@hotmail.com]

MOUN KAYENN, MOUN MAKOURYA, MOUN MO PÉI}}

Annan chak tan di éléksyon zot souvan ka tandé di : {{« Voté pou mo, tout zot lavi ké chanjé, zot lavi ké lavi zot pitit ké vini pi bél. »}}

Chak kou zot ka pri ké yé bél darloz, lontan apré moun-yan éli, zot lavi ka rété annan so mêm mimisouk. Zafè nou Péi LAGWIYANN pa konté, anko pi mal ! Chak jou nou ka rélé, Péi-a pyé pou tét.

Annan nou sistém a lalwa ki tout, nou problèm annan nou péi a fransé ki ka fé lalwa alôr ki fransé pa konèt noupa Péi LAGWIYANN.

Pép fransé ké chwézi pasé senk san swasant (560) moun pou voté lalwa pou LAGWIYANN, LAGWIYANN pa konèt yé pyès.

Fô nou alé di dépité fransé-ya panga voté lalwa pou Péi yé pa janmen konét. Pou nou sir yé tandé nou, fodrè nou maché toupatou asou laté pou fé tout nasyon tandé nou osi. Bay nou roun fors, nou ké fè sa pou nou Péi LAGWIYANN.

Jodla si nou chanjé nou fason ké léta fransé nou ké pouvé fè li konprann ki a GWIYANNÈ ki divét fé lalwa an LAGWIYANN
Si nou pa rivé fè sa gran bônô a gadé nou ké gadé nou konpangnen pédi Péi-a, annou lanmen, piti-piti.

Roun Péi kou LAGWIYANN ki gangnen dé san senkant mil (250 000) moun pou katr ven dis mil (90 000) km² ké tout so richés natirél (Danbwa, Lanmè, Lô, Pétrol, etc. ;) pa pouvé siporté tousa traka (chomaj, bandi, koripsyon, trafik ladrog etc.…) li konét jodla.

Pésonn pa ké chanjé sa sityason pou nou. A nou li ka gennen, a nou rounso ki pouvé chanjé li. Nou divét bay nou Péi LAGWIYANN roun sans. Nou konèt so mérs, so listwè, nou savé kisa ki so lavi, nou konèt ki fason so latér ké so dilo fika.

Nou gangnen roun sél Péi. Li gangnen roun sél mwayen :

{{A nou GWIYANNÈ ki pou fé LALWA annan nou PÉI.

_ VOTÉ POU TO PÉI
_ VOTÉ POU LAGWIYANN
_ VOTÉ POU TO KÔ
_ VOTÉ ACHILLE Armand}}

{{«La résistance à l’oppression est un droit naturel »}}

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.

Pages