Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL
Kréyolad 704

Vié dlo

Jid
Vié dlo

Dépi an simenn, manmay Gran-Riviè pa ni dlo. Sa vré yo ni labitid alé lariviè lavé lenj, lavésel ek benyen tou. Mé sa red kanmenm pou yonndé sel koté Matinik éti ou pé alé lariviè ek ou pa ni an tak dlo an robiné’w.

Lizin dlo-a an pàn, ek i ka vréyé dlo sal. Sé kondisiré an kordonié ki pa ni soulié. An mason ka mandé prété téson pou’y sa tjuit manjé’y.

Tan karenm-tala magré i poko sek, red pou sé jan Gran-Riviè-a.

Mé sa ka rivé sé moun Gran-Riviè-a es sa pé rivé nou?

Manmay ti an ti-pawol ka di: «lè bab kanmarad ou ka brilé wouzé ta’w!». Es nou ni dlo pou si anka kouri vini?

Es fok pa nou viré prévwa sitèn kon avan anlè sé kay-la?

Es nou pa ka izé trop dlo?

Es nou pa ka gaspiyé an trézò nou ni tout lanné-a?

Menmsi nou poko dan an dézè, pétet fok nou réfléchi asou zafè dlo-a. Pas dapré mwen dlo-a ka vini tro chè Matinik.

Avan sa ka rivé manmay Gran-Riviè-a pa tonbé anlè nou, pétet fok nou pengad épi dlo moun ka gaspiyé.

Adan zafè dlo-a gadé sa ki rivé dimanch pasé pa koté Ofanswa. Yo té oblijé annilé an kous yol pas wawet viré koumansé vini dret la yo té ka bay dépar kous-la.

Si nou ni vié-dlo es sé pa pas nou ka polié ek vréyé kochoni an lariviè-a kay an lanmè.

Akondi lot la dlo sé lavi, annou pa gaspiyé’y pou dèmen sa ka vini trapé bon dlo.

Jid

Photo de couverture Francesca Palli

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.

Pages