Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

BON LANNE BA TOUT PEP KA PWAN FE ASOU LATE !

BON LANNE BA TOUT PEP KA PWAN FE ASOU LATE !

Bon lanné ba tout pep ka pwan fè asou latè !
Asou latè, ni dé model pep : ni sa ka viv kon pep nowmal dwétet viv (sa ki pa lé di yo pa ni poblem) ek ni pep ki ka pwan fè toubannman. Pep éti yo ka krazé, dépotjolé, imilié, pep éti lekzistans-yo menm an danjé. Pep éti lang-yo ek kilti-yo minasé.

Sé sé pep-tala nou ka chonjé prèmié-douvan pou lanné nef-la ki koumansé a.

Sa ki yo ?

Sé pep-tala sé Bask, Kows, Kanak, Berbè, Kird, Aborijèn, Wigouw, Tsigàn, Kréyol, Pigmé, Kéchwa, Maya, Tibéten, Palestinien, Inouit, Chiroki, Navajo, Hopi, Brèton kisasayésa…Dé sèten adan yo pa ni anlo moun (Kows : 220.000 moun), dot ni an bidim popilasion (Wigouw : 8 milion moun). Ni sa ka viv asou tou piti téritwè (Bask) ek sa ka viv adan gran téritwè (Kétchwa, Tibéten). Ni sa ka goumen épi zam (Palestinien) ek ni sa ka goumen épi éleksion (Kréyol). Mé kisiswa sé diférans-la sé pep-tala ni ant yo a, ni an bagay ka sanblé yo : yo pa met lakay-yo, yo pa ka gouvèné pwop péyi-yo, yo anba lopsion tjek lot péyi. Ek afos yo ka sibi dominasion an lot pep, anmizi-anmizi kilti-yo ka déchèpiyé ek ka disparet.

Pou sa ki ka konsèné nou, Kréyol, ni an éleksion ki pou fet lè 10 janvié ek ki ké pèmet Matinitjé ek Guiyanè vansé asou chimen lotonomi. Sé an tou piti-piti bout chimen, mé I fondal-natal pou divini sé dé péyi-tala. Sé pou sa nou ka mandé tout Matinitjé ek Guiyanè voté « WI » pou ba jénes péyi-yo an espwa, an pal pou konstwi an lot model sosiété dèmen bomaten.

Kivédi lanné 2010-tala ka koumansé épi an goumen élektoral ba nou. Fok pa nou ped goumen-tala. Nou pa ni dwa ped li an pies kalté manniè ! Mé sa pa lé di ki si nou genyen’y, tout bagay ké woulé obidjoul ba Matinik ek Gwadloup. Okontrè, sé a moman-tala tout travay-la ké fè tan koumansé davwa nou ké ni pou mété doubout an lotonomi ki sérié, ki viab, ki ké ba sé pep-nou an lanvi kontinié ay pli douvan ankò.

Mé, sa vré, pou pé sa goumen, fok chak moun-lan ni an bon lasanté ek sé prèmié bagay nou ka swété ba tout moun.

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.