Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

Wawet ka dérayé sé tòti-a tou

Wawet ka dérayé sé tòti-a tou

   Sé pa anni (seulement/only) nonm, fanm ek timanmay éti zafè wawet (sargasse/sargasso) ka simayé asou tout bòdaj lanmè-nou ka terbolizé : bet lanmè ka pwan fè tou. Nou té za sav sa pou pwéson, mé mi aprézan sé bidim bet kon tòti-lit ki ka pwan fè abo i kapab travèsé pliziè loséyan san fòsé. 

   Pou-tout-bon, asou plaj Sou-bwa, nan komin Lowen, mi yo fini jwenn pasé an dizenn tòti-lit ki ped ta yo a. Yo té lonjé anlè sab-la, dé sèten adan yo kouché anlè zékal-yo, djol-yo gran wouvè konsidiré yo té ka chaché respiré. Sé an ispektak red ki la davwè (parce que/because) kalté model tòti-tala an danjé toupatou. Silon sa grangrek-lasians ka di, disparet pé pwan'y si zot wè nou pa fè hak (rien/nothing) pou sa pwotéjé'y.

   Tilili wawet-la (invasion de sargasses/sargasso invasion) sé pa an poblenm matinitjé selman. Sé pa menm an poblenm bannzil (archipel/archipelago) karayib la. Sé davwè klima latè ka mofwazé (se métamorphoser/to change) palakoz lo polision-an nou ka dévidé a ki wawet ka fini fol. Wawet ka anni ped tet-yo toubannman ! Men sé pa anni yo sa ka rivé. Sé tout planet-la ka tounen-fol. Siklòn ka vini chak lanné pli séléra ; tsounami ka vréyé pié ; volkan ka déblozé kontel Gwatémala lot jou-a.

   Sel mannniè pou sa koré (bloquer/to block) dépotjolay-tala, sé si zot wè nonm désidé sispann polié lanati kon i ka fè a dépi 2 siek...

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.